205224-508b27279c25c.png
Příběhy, aneb jak to u nás chodí
Den chovatelky (praštěné),

v 4,30hod, budík, vyběhnu ke zavánějícím štěnatům s komentářem ječícího manžela, "uklid tooooooooo!!"
vypustím matky, uklidím zavanějíci dárečky a hodím šleb na manžela že on také nese.e fialky, vyvětrám, předhodím řvounům snídani, (manžel si preventivně nachystá jídlo sám, co kdybych se s těmi ubrousky spletla), zavolám matky, ty dojedou zbytky a zkontrolují zda je vše OK. Opět uklidím vydání, dám čisté předložky, vyvětrám, střiknu osvěžovač, odnesu pytlík smradu za dveře, vlítnu do koupelny, umyju si ruce, kouknu do zrcadla se slovy " Holain to ti přeju" a zalezu do peří.
v 6.30hod budíček od "hrajících si štěnat" zkouším ignorovat štěkání, vrčení, štěrgatka, pískátka..když se cca po 15 minutách ozvou vysokofregvenční zvuky vzdávám to a jdu do kuchyně. Štěnice mě radostně vítají visíc jedni na bedně, druzí za vrátkáma a dožadují se pohlazení a druhé snídaně- Přeskakujíc 2 matky, které samozřejmně nic nerozhází a protahujíc se na mě koukají, proč tam zase straším v košili, nejspíše ztratili sluch /já bohužel ne/ ale začínám nervy. Pošlu je ven, ony s vítězným a potutelným úsměvem mě pozorují přes skleněné dveře, jak opět hledám odpatkový pytel a likviduju haldu podložek /zaplat pánbůh za ně/ a chystám prdolům něco k snědku. Ti se v tom pofifrají a jdou mi pomáhat s uklídem, Převlíknu, vytřu s visícími štěnaty na županě nebo košili, miláčkové se povozí na smetáku - prostě zábava. Zavolám matky aby udělaly výstupní kontrolu úklidu a ohodnotily chut snídaně a předvedly jak jsou vzorné mámy. Posbírám odpadlé štěnata. Vypustím ostatní psy, pomazlíme, nakrmíme. Zjistím že je dávno 8 a já lítám v županu a s podobou čarodějnice - jen místo koštěte mám mop! Po zhlédnutí v zrcadle a konstatování "S tímhle materiálem stejně nic neuděláš" na sebe hodím něco pohodlného, svážu vlasy do ohonu a jdu zkulturnit barák. Zapnu pračku plnou prádla od štěnat, postelu postel - přesněji zastelu tam Grace, není ještě 10hod že. Vrhnu se na obývák, uklidím, vyvětrám atd. Mezi tím 2x letím k telefonu, jednou omyl, podruhé manžel s připomínkou at nezapomenu na slepice. 5x ke štěnatům z toho 4x puchnili a jednou se servali. Vytřu. Namočím malým granule, nasypu kočce, vyměním vodu všem, nasypu maminám, nakrájím jablko a jdu si pohrát s prdolama. Vemu domu všechny psy. Přehodím prádlo v pračce, stále od štěnat, dojdu pro vstávajíci Grace a zapnu PC. Zapnu konvici s vodou na kafe, otevřu email, zkouknu v přehledu co by mohlo být důležité. Na nejnutnější se pokusím svým psaním rychlostí blesku / semtam uhodí/ odpovědět. Zazvoní poštačka a mobil. Vyhodnotím situaci a jdu ke dveřím, přečtu poštu, tu nejnutnější/ nejzajímavější, zbytek hodím do police. Kouknu kdo volal, hledám signál, zavolám zpět., odpovím na otázky zda bych nemohla prodat psa bez PP a fláknu s mobilem do police. Zaliju si kafe, zjistím, že už opět studenou vodou, ale to je fuk, doleju to mlíkem z lednice, postavím ho na stůl, zapnu FB. Zavraždím pohledem syna za otázku, to nikdo nebyl ještě pro pečivo?? Zase jsi na FB?? Některé vraždíci pohledy jsou nepublikovatelné a jeden ze synů se tedy "obětuje" a zajde pro pečivo. Já vypustím psy, uklidím puchničkám, dám jim sváču, vytřu, vyvětrám, loknu studeného kafe, vemu si rohlík a sednu. Zazvoní pošta - tentokrát balíky. Proberu zda je něco pro mě - nic. Sednu k PC, odpovím na další emaily, zjistím, že rohlík zmizel. Vemu si druhý, zazvoní telefon, při běhu za signalem se přerazím o židli a "mrtvého" psa. Pajdajíc se dopravím k židli, ani není třeba sedat, něco zavání. Uklidím nadílky, vyvětrám. Konečně si sednu a srkám ledovou kávu - pro další rohlík se mi nechce, mají už dost! Užívám si "klidu" a vařím, tentokrát pro dvounohou smečku a přitom stihnu pár komentářu na FB, V 14.25 hod dojde manžel, přesně když otevře vchodové dveře tak se vzbudí pyraně a spustí rachot doprovázený s "vonavou" esencí. Přemýšlím jak vystřídat rychle vařečku s papírovýma ubrouskama - bod jedna! - hlavně se nesplést! Vyhodím " chcíplé" psy co přeskakuju, větrám. Větu "Cos tu proboha celý den dělala?" se snažím nekomentovat a rozchodit - nerada bych byla v hlavních zprávách na Nově. Po obědě uklidím kuchyň, pomyju nádobí, vytřu, uklidím puchnám, dám jim svačinu, opět uklidím. Zajdu nakoupit pak se vyvětrat na zahradu nebo na procházku s bandou. Zmrzlá si postavím na kafe a zapnu PC. Zazvoní zvonek a mobil - dojela DPD složíme granule. Vzbudí se pyraně! Uklidím nadílku, vypustím je po baraku a zaliju si kafe opět vlažnou vodou, přehodím pračku - konečně se pere i naše prádlo! Při pití kávy jsme lovení malými dravci. Posbírám štěnata, pověsím prádlo Přerazím se opět o ohradku při běhu za signalem. Chvíli klid. Dvounožci se začnou sbíhat na večeři. Vzbudí čtyřnožce. Uklidím po dvounožcích, pak opět po čtyřnožcích, vyvětrám, dám pyraním večeři, nachystám žehlení a zapnu PC. Posbírám utečence. Večer strávím v dokonalé společnosti 14 štěnat, přeskakováním psů, s žehličkou v ruce, s PC a sklenkou mého oblíbeného Sauvignon. Před půlnoci skontroluji misky, dám pyraním druhou večeři, nechám je vyběhat, uklidím, posbírám odpadlíky, rychlá sprcha a těším se na svou postel. Pokud tedy tady nesedím, nepřemýšlím nad tím, že jsem prakticky fakt nic za celý den neudělala a sepisuju tady to své nic, místo toho, abych už dávno spala, když je tu klíííííííííííííííííd!! Dobrou nocenku .-)))
Jak chovatel vybírá krmení, aby ušetřil.

O víkendu při nočním rituálu sklenka vína a objednávání krmiva, jsem zjistila, že mi můj milý dodavatel krmiva zdražil o 300kč za pytel.
Od reakcí, Jsou blbí?, Dělají si ze mě srandu? To mi udělali schválně, když mám doma nyní takovou smečku? ...jsem přešla k činu . U výhradního dovozce onoho superpremiového krmiva jsem se dověděla, že má ceny ještě drahší i v chovatelským programu, což tedy vůbec nechápu. Tudy cesta nevede!!
Zkoušela jsem se zeptat i strýčka Googla a ten na mě vychrlil ještě podstatně vyšší ceny. Je tedy čas na změnu! Za ty prachy přece musím najít krmení pro miláčky ještě lepší, ne??
Přišel na řadu plán B - vyzvědačství. Oslovila jsem řadu svých přátel chovatelů, čímpak že krmí. Odpovědi tak různorodé, že jsem si nepomohla.
Došlo na plán C! Posilněná kávou, trpělivostí, seznamem TOP DRY FOODS 2012, recenzemi, odkazy na diskuze o krmivech, jsem se vrhla s chutí do hledání krmiva, které by za ty peníze stálo. Hodiny a hodiny u PC a začly se rýsovat výsledky. Překvapily mě příjemně krmiva, které jsou vhodné pro štěnata až po seniory /a bude po starostech, koupím pytel pro všechny stejný/ No logiku to má. když krmím masem také ho netřídím, že jo? Nemyslím tím pártýdenní prcky, ti dostanou masenko libovější než co se zdálo mým dvojnožcům! /psst, ne že jim to prásknete!/ A výsledek?? Banda se nyní cpe k masečku na střídačku Canidae s Taste of the Wild, aby to neměli tak jednochutové.
Jooo, že jsem původně hledala granule abych ušetřila? Ahaa. No nějak se to zvrtlo, noooo ...
bejšata.jpg
Jak se dá přijít ke štěnatům.
V neděli 27.5. 2012 když jsem zveřejnila fotky štěnat jsem od každého z okolí slyšela otázku " Jak jsi k nim přišla?"
Běžný způsob, jak se dá přijít ke štěnatům, - ten zdlouhavý, kdy vychováte roky fenu, zbonitujete, najdete ženicha, jedete krýt kdesi do tramtarie a netrpělivě očekáváte přírůstky, doma vše pečlivě připravujete, tady podrobně nebudu popisovat. Já to řešila moderním a rychlejším způsobem .-))
Má oblíbená verze!!
Moc jsem záviděla holkám chovatelkám narozené miminka a tak jsem sedla do auta, jela 400km, tam se vloupala do baráku, ukradla fenu a 8 štěnat a jela zase 400km domů .-)))))
Samozřejmně rozumní lidé mi na tuhle verzi neskočili a tušili, že pravda je úplně jiná, /vlastně jako vždy a ve všem, co se traduje na netu/ ačkoli pravda mnohokrát není moc hezká.
V sobotu mi odpoledne volala má kamarádka chovatelka, že měla dopravní nehodu, že na tom není dobře, potřeba několika operací. O psy, kteří v autě byli, že už se postarala jiná kamarádka/paní Inka je prostě anděl!!!/.
Nemusela mi vůbec říkat, proč volá zrovna mě a co by potřebovala. Co jsem udělat musela, to jsem věděla ihned, jen jak, to se muselo rychle promyslet. Do telefonu jsem jen řekla, "o Bišku a štěnda se postarám, jen vymyslím, jak je rychle dostat ke mě". Položila jsem tel. a byla třeba vybrat nejlepší varianta. Samozřejmně by bylo asi nejrychlejší, kdyby někdo štěnda naložil a dovezl ke mě... byly by to "jen" 4 hodiny. Ale sehnat na rychlo někoho, kdo veme do auta štěnata a fenu, kterou nezná a pojede s ní přes celou republiku... kde ho vzít?? Rodinná rada trvala asi 10minut - po první otázce jestli jsem normální a po mé odpovědi, že "NE", se začalo urychleně chystat na cestu. Kdykoli jindy vše každému trvá a brble se, kdo co má udělat - tak tentokrát jsme byli oblíknuti, najitou adresu a popis cesty, nachystaní auta, bezpečnostních pásu pro fenu, cestovního pelechu, misky, koše na štěnata, zdr. podložky, peřinku na mimi za pár minut, už jsem jen do kabelky hodila peněženku a doklady a vyrazilo se na cestu. Cesta byla dlouhá a tak bylo čas promyslet, nebo si uvědomit alternativy, jak bude reagovat cizí fena, jaký risk je převážet tak malé štěnata, co budeme muset podniknout, jakou zodpovědnost na sebe bereme... jak vše uspořádáme doma, samozřejmně doma nepřipraveno shola nic...
Hodně obav se rozplynulo v 19hod, když jsme dorazili na místo a přivítala nás Biška vrtíc celým psem s pohledem - Ahooooj, konečně jste tady! Po vřelém uvítání jsem ji vysvětlila situaci /to, že nejsem normální jsem už tu psala /, nechala se překulit, nakrmila pod mým dohledem miminka pěkně do sytosti, dostala kšandičky, mimi jsme naskládali do peřiny do koše - ona byla v autě dříve než jsem ji něco řekla a vydali jsme se na další 4hodinovou cestů domů...
Domů jsme dorazili o půlnoci, rychle jsem se přivítala se svými psy a uklidnila je, at nevzbudí celou vesnici, rychle sundat velký pelech a dát do něj mimča - Biška už v něm spořádaně ležela první .-). Když si hladovci konečně nacpali bříška, tak došlo na stěhování domácnosti /již promyšlené cestou v autě/ a vytvoření provizorního pohodlného pelechu pro maminu a miminka. Hlavně jsem musela Bišce vysvětlit, že to malé co je o facku větší než její štěnata není myš, že to je fakt pes a že se nesmí sežrat, že kotě také není k jídlu ani kořist a kočky že jsou naše a že tady také bydlí. Naštěstí na kočky zvyklá byla - ale ne na naše, že. Ve 3hodiny ráno jsem konečně uléhala do postele s uspokojivým pohledem na vyvalující se mimča a Bišku, která ze mě ještě nespustila oči, abych já se zavřeným jedním okem byla připravena kdykoli z postele vystřělit při sebemenším zvuku z pelechu.
V neděli 7hodin ráno jsem na zahradě v pyžamu, v županě, rozježená, s kruhama pod očima a kafem v ruce /pohled opravdu pro bohy/ seznamovala Bišku s ostatníma koliema. Vše dopadlo nad očekávání, Bišenka všem vysvětlila situaci, holky ihned pochopily, že holka potřebovala pomoct a bezproblému ji okamžitě vzaly do party. Jen prcek se nám zamiloval a kolem ni poskakoval a liboval si, že má další babu v harému navíc .-)) No chlap, no.-) odpoledne jsem já začla řešit korespondenci co se týká štěnat, veterinaře a mužská část se vydala do OBI pro palubky na ohrádku. Večer už Biška se štěndy byla v novém a spokojeně chrupkala...
A to je asi tak vše k tématu, jak příjít během 4hodin k 8 štěnatům .-))
Chovatelská stanice Fredina Agi
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one