205224-508b27279c25c.png

Jak se dá přijít k štěnatům

V neděli 27.5. když jsem zveřejnila fotky štěnat jsem od každého z okolí slyšela otázku " Jak jsi k nim přišla?"
Běžný způsob, jak se dá přijít ke štěnatům, - ten zdlouhavý, kdy vychováte roky fenu, zbonitujete, najdete ženicha, jedete krýt kdesi do tramtarie a netrpělivě očekáváte přírůstky, doma vše pečlivě připravujete, tady podrobně nebudu popisovat. Já to řešila moderním a rychlejším způsobem .-))
Má oblíbená verze!!
Moc jsem záviděla holkám chovatelkám narozené miminka a tak jsem sedla do auta, jela 400km, tam se vloupala do baráku, ukradla fenu a 8 štěnat a jela zase 400km domů .-)))))
Samozřejmně rozumní lidé mi na tuhle verzi neskočili a tušili, že pravda je úplně jiná, /vlastně jako vždy a ve všem, co se traduje na netu/ ačkoli pravda mnohokrát není moc hezká.
V sobotu mi odpoledne volala má kamarádka chovatelka, že měla dopravní nehodu, že na tom není dobře, potřeba několika operací. O psy, kteří v autě byli, že už se postarala jiná kamarádka/paní Inka je prostě anděl!!!/.
Nemusela mi vůbec říkat, proč volá zrovna mě a co by potřebovala. Co jsem udělat musela, to jsem věděla ihned, jen jak, to se muselo rychle promyslet. Do telefonu jsem jen řekla, "o Bišku a štěnda se postarám, jen vymyslím, jak je rychle dostat ke mě". Položila jsem tel. a byla třeba vybrat nejlepší varianta. Samozřejmně by bylo asi nejrychlejší, kdyby někdo štěnda naložil a dovezl ke mě... byly by to "jen" 4 hodiny. Ale sehnat na rychlo někoho, kdo veme do auta štěnata a fenu, kterou nezná a pojede s ní přes celou republiku... kde ho vzít?? Rodinná rada trvala asi 10minut - po první otázce jestli jsem normální a po mé odpovědi, že "NE", se začalo urychleně chystat na cestu. Kdykoli jindy vše každému trvá a brble se, kdo co má udělat - tak tentokrát jsme byli oblíknuti, najitou adresu a popis cesty, nachystaní auta, bezpečnostních pásu pro fenu, cestovního pelechu, misky, koše na štěnata, zdr. podložky, peřinku na mimi za pár minut, už jsem jen do kabelky hodila peněženku a doklady a vyrazilo se na cestu. Cesta byla dlouhá a tak bylo čas promyslet, nebo si uvědomit alternativy, jak bude reagovat cizí fena, jaký risk je převážet tak malé štěnata, co budeme muset podniknout, jakou zodpovědnost na sebe bereme... jak vše uspořádáme doma, samozřejmně doma nepřipraveno shola nic...
Hodně obav se rozplynulo v 19hod, když jsme dorazili na místo a přivítala nás Biška vrtíc celým psem s pohledem - Ahooooj, konečně jste tady! Po vřelém uvítání jsem ji vysvětlila situaci /to, že nejsem normální jsem už tu psala /, nechala se překulit, nakrmila pod mým dohledem miminka pěkně do sytosti, dostala kšandičky, mimi jsme naskládali do peřiny do koše - ona byla v autě dříve než jsem ji něco řekla a vydali jsme se na další 4hodinovou cestů domů...
Domů jsme dorazili o půlnoci, rychle jsem se přivítala se svými psy a uklidnila je, at nevzbudí celou vesnici, rychle sundat velký pelech a dát do něj mimča - Biška už v něm spořádaně ležela první .-). Když si hladovci konečně nacpali bříška, tak došlo na stěhování domácnosti /již promyšlené cestou v autě/ a vytvoření provizorního pohodlného pelechu pro maminu a miminka. Hlavně jsem musela Bišce vysvětlit, že to malé co je o facku větší než její štěnata není myš, že to je fakt pes a že se nesmí sežrat, že kotě také není k jídlu ani kořist a kočky že jsou naše a že tady také bydlí. Naštěstí na kočky zvyklá byla - ale ne na naše, že. Ve 3hodiny ráno jsem konečně uléhala do postele s uspokojivým pohledem na vyvalující se mimča a Bišku, která ze mě ještě nespustila oči, abych já se zavřeným jedním okem byla připravena kdykoli z postele vystřělit při sebemenším zvuku z pelechu.
V neděli 7hodin ráno jsem na zahradě v pyžamu, v županě, rozježená, s kruhama pod očima a kafem v ruce /pohled opravdu pro bohy/ seznamovala Bišku s ostatníma koliema. Vše dopadlo nad očekávání, Bišenka všem vysvětlila situaci, holky ihned pochopily, že holka potřebovala pomoct a bezproblému ji okamžitě vzaly do party. Jen prcek se nám zamiloval a do ted kolem ni poskakuje a libuje si, že má další babu v harému navíc .-)) No chlap, no.-) odpoledne jsem já začla řešit korespondenci co se týká štěnat, veterinaře a mužská část se vydala do OBI pro palubky na ohrádku. Večer už Biška se štěndy byla v novém a spokojeně chrupkala...
A to je asi tak vše k tématu, jak příjít během 4hodin k 8 štěnatům .-))
01.06.2012 23:12:31
Karin
Chovatelská stanice Fredina Agi
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one